Neustále čteme a slyšíme o stále rostoucím zadlužování našich obyvatel.
V průměru bylo v letošním roce vyhlášeno 1563 osobních bankrotů každý měsíc, o rok dříve to bylo 1373 bankrotů. V posledních 12 měsících soudy vyhlásily celkem 18.474 osobních bankrotů a obdržely 25.213 návrhů na osobní bankrot. V obou případech se jejich počet meziročně zvýšil, a to o 3286 bankrotů a o 3104 návrhů na ně.
Zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/pocet-osobnich-bankrotu-v-srpnu-stoupl-o-136-na-1656-20130905.html
Zeptali jsme se pana Ing. Františka Zapletala, jaký má na toto téma názor: „Vždy si vzpomenu na svou babičku, která díku tomu, že dělala za peníze u sedláků na poli, měla důchod 100 Kč měsíčně (V té době nejnižší na okrese). Rodinnému rozpočtu vypomáhala tak, že udila maso, kdy z každé várky část dostala pro potřeby rodiny. Z těchto neuvěřitelných 100 Kč dokázala našetřit na dárky nám vnoučkům a nikdy nic nikomu nedlužila.“
Zajímalo nás tedy, jak to má a měl s půjčkami právě pan Zapletal: „Je mi 54 a dodnes tuto vzpomínku na babičku v sobě držím. Za celé podnikání jsem měl jeden krátkodobý kontokorentní úvěr. Nerozumím době, kdy si lidé půjčují na dovolené, a kdy si lidé půjčují na vánoční dárky, což je v této době právě aktuální.
Lidem už v podstatě nikdo žádnou věcí neudělá radost. Všeho je díky Číně hodně a za levné peníze (když pomineme kvalitu věcí). Neustálým nakupováním a zadlužováním se okrádáme o hezky prožitý duchovní advent, hezké pohodové večery s rodinou bez televize, neustále roste sledování počítačů a tabletů.
A potom ten slavný večer rozdáme spousty nepotřebných věcí, které se následně objeví na internetu jako nevhodné dary. Kouzlo Vánoc ztrácí původní smysl. Příjmy, které byly při sjednání půjčky předpokládány, nepřijdou. Úroky u těchto půjček bývají vždy horentní. Nastává kolotoč: další půjčkou zalepím tu předchozí a za rok za dva k nám klient přijde a je nucen prodat to nejcennější, co má. Svůj domov, střechu nad hlavou.
Proto v tomto předadventním čase mě napadá, kdy už lidé konečně dostanou rozum, já budu mít sice méně práce, ale uvidím méně vystresovaných, nervózních lidí, poloprázdné ubytovny a co bych nejraději neviděl – bezdomovce.
Je to sen, ale doufám, že se jednou splní.“
Publikováno 10.11.2013 do sekce Aktuálně
blog comments powered by Disqus